Jak na moderování

Moderování panelových diskuzí je uměním stejně jako vědou. Dobrý moderátor je mostem mezi spíkry a publikem, zajišťujete plynulý tok diskuse a vytváří prostor pro smysluplný dialog.

Moderátor by měl být schopný navigovat konverzaci, udržovat zaměření na téma a zároveň podporovat dynamickou a poutavou výměnu názorů, které jsou klíčové pro obohacení každé diskuse.

To však vyžaduje nejen důkladnou přípravu a znalost tématu, ale také schopnost rychle reagovat na nečekané situace a udržet diskuzi zajímavou a relevantní.

Aby pro vás byla role moderátora jednodušší, připravili jsme pro vás seznam hned několika tipů.

Příprava před moderováním

Poslat předem spíkrům otázky nebo okruhy otázek, časový harmonogram diskuze, kontakty na sebe.
- Je dobré mít více otázek, popřípadě záložní otázky, kdyby náhodou diskuze ubíhala rychle.
- Doporučuje se cca 10 otázek na hodinu (plus záložní otázky).
- otázky na různé spíkry si můžu na papíře podbarvit barvou – rychle vidím, jaký spíkr má jaké otázky
Pokud je prostor, domluvit se předem se spíkry:
- Zda je můžu oslovovat např. křestním jménem a vykat.
- Ideální čas na odpověď jedné osoby je cca 3 minuty -> domluvit si předem se spíkry, že je případně přeruším, kdyby mluvili moc dlouho.
Je skvělé mít v průběhu diskuze na stolku ipad s timerem, na který vidí všichni panelisté i moderátor, všichni tak mají přehled o čase.
vytisknout nebo napsat na velké papíry 5 minut a 10 minut a domluvit se s někým v publiku, že 10 a 5 minut před koncem mi ukáže papír – je to pojistka, kdyby se člověk zapomněl podívat na timer nebo se ztratil v čase
Je super sedět u panelistů, ideální je sezení v půlkruhu.
Je nezbytné zajistit spíkrům i sobě dostatek pití a mít skleničky i karafu s vodou tak, aby byla snadno dostupné všem.

Obecně rady pro moderování

rolí moderátora je řídit diskuzi, není panelista, takže tam není od toho, aby nějak výrazně projevoval svoje názory
cílem panelu je nabídnout diverzitu názorů, ideální je, když se publikum i baví a dozví se nové pohledy a informace, které nenajdou na googlu
je důležité nastudovat si téma diskuze, aby moderátor mohl operativně reagovat
být jako moderátor vidět, tj. nenechat se zvlácovat výraznými panelisty
hlídat čas a zajistit, aby diskuse skončila včas
připravit dobře sama sebe:
- pohodlné oblečení: je zásadní, abych se mohla plně soustředit na moderování a nemusela řešit, že mi např. padá ramínko od podprsenky nebo sedím na židli, kde je mi vidět pod sukni (je lepší dlouhá sukně nebo kalhoty).
- nalíčit se či udělat cokoli, co mě hodí do pohody
být najezená a napitá, zajít si na toaletu
rady, jak se zbavit parazitních slov (takže, prostě…) nebo „hm“ na začátku vět:
- nahrát se doma na kameru a všimnout si, kdy to říkám a jaké jiné nešvary dělám
- důležité je si to uvědomit a snažit se hlídat se, po čase si člověk zvykne
- pokud říkám „hm“ na začátku věty, zkusit místo toho polknout, tu hlásku jakoby spolknout

Na začátku panelu/rozhovoru

představit spíkry – můžu číst jména i pracovní pozice, je lepší číst z poznámek než říci něco špatně.
představit krátce téma diskuze
skvělé je uvést diskuzi nějakým krátkým konkrétním příkladem, statistikou apod.
krátce říct divákům časový harmonogram a kdy bude možné dávat otázky, zda na začátku či na konci

Rady pro moderování v průběhu panelu/rozhovoru

klást otevřené otázky, rozhodně nedávat yes/no questions
říkat krátké věty a otázky
dávat otázky srozumitelně a jasně, aby bylo jasné, na co konkrétně se ptám
nebýt na panelisty moc hrrr, každý má své tempo
nedávat všem panelistům stejné otázky, dvě odpovědi na tutéž otázku stačí
hlídat, aby měl možnost zapojit se každý ze spíkrů, aby někdo nemluvil příliš dlouho
je naprosto OK mít blok s napsanými otázkami a dívat se do poznámek
pokud na to má člověk povahu, je dobré zapojit i publikum: např. dát otázku „Kolik z vás má aktivní zkušenosti s investováním?“ nebo „Kdo má rád reality/krypto/akcie?“ a nechat je zvedat ruce. Pokud nám to ale připadá trapné, je lepší to nedělat za každou cenu, vyzní to trapně.
super jsou otázky typu „Jak byste řešili…?“ nebo „Co si myslíte o…?“
princip sněhové koule: pokud se nějaké téma řeší pořád dokola a už je vyčerpané, přejít jinam a už se k tomu nevracet, dělá to diskuzi nudnou
jak přerušit spíkra, který mluví dlouho nebo odbočil od tématu:
- např. „Myslím, že ještě nezazněly všechny názory…co si o tom myslíte Vy, Martino?“
- nebo „Pojďme se posunout dále…“
- nebo „Vojto, je úžasné, kolik zkušeností máte, ale….“
ocenit i konflikt mezi spíkry, dělá to diskuzi zajímavější, typu „Vidím, že na toto téma existuje hodně různých názorů…“
skvěle fungují citáty, fun stories

Na konci panelu/rozhovoru

můžu poprosit spíkry např. o závěrečnou radu, např. „Co byste v jedné větě poradila ženám ohledně investování“
je fajn udělat klíčové take-aways: např. „Já si z dnešní diskuze beru, že…“
toto udělat před dotazy diváků
dát upoutávku na další bod programu – co a kdy nás čeká

Po ukončení panelu

poslat všem spíkrům poděkování, že si našli čas a přišli

Rozcvičování a práce s hlasem

na uvolnění – několik minut třepat celým tělem (rukama, nohama, hlavou, co to jde)
zkoušet si zvučit – říkat písmeno „u“ co nejhlubším hlasem, co vibruje
zklidnit dech snahou o trochu delší výdech, než je nádech
na „ochlazení“ hlasivek – udělat z pusy tvar jako když chceš nasát špagetu a nadechnout se takhle pusou, pak výdech tak, že pusu hodně otevřeš a pustíš čelist a třeba u toho udělat zvuk něco jako aaa
když mluvíš v sedě, tak si sednout na sedací kosti a vytáhnout se za hlavou, jako by tě někdo držel za špagát. Lépe se usadíš na sedacích kostech, když si z ruky uděláš mističku a dáš si jí chvíli pod sedací kost a poválíš se na ní (pravá ruka na pravou sedací kost), dodává to stabilitu a jistotu
ukotvit se tím, že si dáš obě nohy na zem tak, aby se dotýkaly podlahy
ukotvit se tím, že se chytneš stolu
snažit se dýchat spíš do bránice než do klíčních kostí
zpomalit mluvu – když mluvíš pomaleji, dělá to dojem větší odbornosti
uvolnit čelisti „zíváním“ nebo technikou „drzého dítěte“ – říkáš nenenenenene a děláš u toho ksichty, pouštíš hodně čelist a trochu vyplazuješ jazyk
uvolnit čelisti děláním koníka – „pfffff“ nebo autíčka – „brmbrm“
trénovat vyslovování tak, že si mezi zuby dáš korkový špunt a zkoušíš s ním mluvit
říkat slovo AUVEX – krásně povolí svaly na obličeji
říkat větu „Moje máma má mezi domy malou zahrádku„
nebo větu „Půjč mi svůj nůž, dům, svůj stůl“

Jak zvládat trému

přečíst úvod a začátek z poznámek, když se budu držet bloku v ruce, budu mít záchytný bod
zkrátit úvod na minimum, ať se do toho moc nezamotám
první otázku se naučit nazpaměť, dá mi to větší jistotu
dechový čtverec: nadechnout se nosem na 4 doby, zádrž 4 doby, výdech 4 doby, zádrž 4 doby
přehodit pozornost na někoho ze spíkrů a dýchat
předklonit se a dělat zvuk jako mručení nebo ohm – uvolní to bránici a svaly na obličeji
dívat se na lidi v publiku – doprava nebo doleva, ne upřeně na jedno místo
dívat se lidem v publiku na temena hlavy – bude to působit dojmem, že se dívám na lidi
nebrat to tak vážně, nejde o život 🙂