Bubliny na akciovém trhu – investiční desetiminutovka #7

Obsah

Bubliny na akciovém trhu představují fascinující, avšak zároveň nebezpečný fenomén ve světě financí. Od 17. století po současnost se odehrává stále podobný příběh: bubliny znovu a znovu vznikají z euforie investorů, rozpínají se do monumentálních rozměrů, než nevyhnutelně prasknou a zanechají po sobě ekonomickou zkázu.

V dnešní investiční desetiminutovce se na bubliny podíváme podrobněji. Dozvíte se:

  • co to bublina je,
  • jaké faktory přispívají k jejímu vzniku,
  • co vede k tomu, že bublina praskne a
  • pokusíme se odpovědět na otázku za milion dolarů, totiž zda existují varovné signály o tom, že bublina se blíží prasknutí.

Co je to bublina na akciovém trhu

Bublina na akciovém trhu je situace, kdy ceny akcií rostou daleko nad jejich skutečnou hodnotu. Bublina vzniká postupně: ceny akcií rostou nejprve pozvolna, pak se růst zrychlí a jak se bublina nafukuje, akcie rostou ještě rychleji a často vytvářejí nová, historická maxima.

Výraz bublina je používán, protože takový rychlý růst není udržitelný, bublina v určitém bodě „praskne“. Prasknutí bubliny znamená, že ceny akcií náhle klesnou, někdy i dramaticky a prudce.

Proč bubliny vznikají

Bubliny na akciovém trhu obvykle vznikají v důsledku kombinace hned několika faktorů, ačkoli přesné důvody neumí nikdo s jistotou říci.

#1 faktor: bezbřehý optimismus

Když je ekonomika v dobré kondici, investoři jsou optimisticky naladěni a jsou ochotni kupovat akcie za vyšší ceny. Bubliny často vznikají, když se objeví a mezi běžné lidi začnou rozšiřovat revoluční produkty nebo technologie. To způsobí masivní zájem investorů o akcie společností, které mají takové produkty nebo technologie.

#2 faktor: nízké úrokové sazby

Obecně platí, že když jsou nízké úrokové sazby, akcie lákají více investorů. Proč? Alternativy jako jsou třeba dluhopisy, nejsou pro investory moc atraktivní, protože mají díky nízkým úrokovým sazbám malý výnos.

Investoři tedy přesouvají svůj kapitál do akcií, a to může živit jejich růst.

#3 faktor: psychologie na trhu

Když na trhu vládne dobrá nálada, akcie nakupuje více a více investorů a tato někdy až euforie žene ceny akcií ještě výše.

Jak ceny rostou, projevuje se fenomén zvaný FOMO neboli Fear of Missing Out neboli strach, že zmeškáte růst. Ten způsobuje, že řada investorů, kteří s nákupy dosud váhali, nyní sledují, jak trh roste bez nich a jiní investoři na tomto růstu bohatnou. Často se proto investoři, kteří dosud váhali, nechají strhnout a nakupují akcie i za drahé ceny. To žene ceny ještě více nahoru.

Pro bublinu je typické to, že investoři, kteří nakupují akcie v době nákupní euforie, nemívají dlouhodobý horizont a kupují akcie z důvodu spekulace. Sice kupují draze, ale věří, že za ještě více prodají a za krátkou dobu tak vydělají peníze.

Prasknutí bubliny

Každá bublina jednou praskne a ty akciové nejsou výjimka. Co nejčastěji vede k prasknutí bubliny?

#1 faktor: nikdo už není ochoten drahé akcie kupovat

Nákupní horečka časem vyprchá a v určitém okamžiku si investoři uvědomí, že od nich už tak drahé akcie za ještě vyšší ceny nikdo nekoupí. Proto začnou akcie prodávat za nižší ceny, což začne posílat ceny akcií dolů.

#2 faktor: změna ekonomických podmínek nebo špatná zpráva

Často se stává, že se v průběhu nákupní horečky změní ekonomické podmínky a investoři začnou mít strach, že akcie už neporostou. Začnou prodávat, což spustí prodeje dalších investorů.

#3 faktor: psychologie na trhu

Výprodeje akcií často spustí na trhu paniku. Investoři sledují, jak ceny akcií padají a mají strach, že ceny spadnou ještě níže a jejich akcie budou bezcenné. Proto začnou panikařit a ještě víc jich začne akcie prodávat, což jenom přiživuje další pád cen a paniku na trhu. Jakmile už na trhu nejsou žádní investoři, kteří v panice prodávají, propad cen se zpravidla zastaví.

Bubliny většinou živí nezkušení investoři, kteří chtějí rychle zbohatnout

Nakupovat akcie, jejichž cena prudce roste a jsou předražené, je chování typické pro nezkušené investory. Tito nezkušení investoři také začnou ztrácet hlavu a panikařit, jakmile ceny jejich akcií začnou padat dolů a zběsile prodávají se ztrátou.

Co dělají nejčastěji profesionálové?

Profesionálové často nakupují v době, kdy se akcie propadly: tedy kupují akcie za nízké ceny od nezkušených investorů, kteří v panice své akcie prodávají.

Profíci zároveň velmi dobře vědí, kdy se svých akcií včas a bezpečně zbavit: tedy kdy akcie prodat za draho nezkušeným investorům, kteří je nadšeně kupují.

Nejznámější bubliny

Bubliny na akciovém trhu byly, jsou a budou, protože lidské emoce na trhu se nemění: růst akcií nahoru žene chamtivost a touha po rychlém zbohatnutí, pády dolů jsou zase živeny strachem a panikou.

 

Pojďme si uvést dva příklady nejznámějších bublin v historii: první bublinu a jednu z těch posledních.

Tulipánová bublina v Holandsku

Jednou z nejznámějších historických bublin je tulipánová bublina v Holandsku v polovině 17. století, která je považována za první spekulativní bublinu. Byla založená na spekulaci s cibulemi tulipánů, za některé vzácné odrůdy tulipánů byli lidé ochotni dát i astronomické částky.

Brzy se začalo s cibulemi obchodovat pouze za účelem rychlého výdělku podle očekávání: koupím za hodně, prodám za ještě více a rychle zbohatnu. Za nějako dobu se ceny tulipánových cibulí vyšplhaly tak vysoko, že nikdo už nebyl ochoten za takto přemrštěné peníze cibule kupovat. Bublina tak zvaně praskla, trh s cibulemi se zhroutil a jejich ceny se dramaticky propadly.

Dot-com krize v letech 2000 – 2002

Jedna z novějších bublin byl krach internetových akcií v letech 2000 – 2002 označovaný jako dot-com krize.

Tato krize se týkala akcií internetových společností, které byly horkým trendem na konci 90. let 20. století. Investoři milovali akcie společností, které měly cokoli společného s internetem a tím pádem akcie těchto společností prudce rostly, protože je každý chtěl.

Po nějaké době si investoři uvědomili, že akcie mnoha internetových společností se prodávaly za přemrštěné ceny vzhledem k jejich reálné hodnotě a nulové či velmi malé ziskovosti. To vedlo k tomu, že se investoři začali těchto akcií masivně zbavovat, bublina tedy praskla.

Prasknutí bubliny bylo velmi bolestivé: způsobilo propad amerického akciového indexu S&P 500 o zhruba 70 %.

Na obrázku níže je graf amerického akciového indexu S&P 500 za období od roku 1990 do konce roku 2009. První šipka ukazuje propad trhu v důsledku dot-com krize v letech 2000 – 2002, druhá šipka ukazuje propad trhu v době další krize v roce 2008 a 2009, kdy praskla bublina na nemovitostním trhu v USA. Zdroj dat: Finance Yahoo

Dá se bublina včas poznat?

To je otázka za milion dolarů. Ne každý růst akcií je bublina. A pokud se jedná o bublinu, bohužel nikdo s jistotou neumí přesně poznat, kdy bublina praskne.

Podle několika znamení ale můžete poznat, že trh se nachází v nebezpečné fázi.

  1. Příliš rychlý růst cen akcií: Když akcie rostou příliš rychle, třeba v desítkách procent, takový růst většinou nebývá racionální.
  2. Masivní zájem o spekulativní investice: Ne nadarmo se říká, že jakmile vám začne dávat tipy na nákup trendy akcií i taxikář, je na čase se z trhu stáhnout.
  3. Velké objemy: Další zvarovných znamení je že akcie prudce rostou při vysokých objemech, tedy kdy počet akcií zobchodovaných za den se pohybuje nad dlouhodobým průměrem.

Naše rada na závěr

Pokud uvidíte, že na akciovém trhu panují takové podmínky, buďte velmi opatrní, jakýkoli nákup si předem několikrát prověřte a vše si důkladně prostudujte, ať se nenecháte strhnout nákupním iracionálním šílenstvím

Sdílejte článek se svými přáteli