Nákup akcií je o něco složitější než nákup v e-shopu a ikonku nákupního košíku v obchodní platformě svého brokera nenajdete…
Většina obchodních platforem vám při nákupu akcií nabídne více možností, jak akcie koupit – a to zmate většinu začátečníků.
Způsobu, jakým akcie koupíte – tedy na co při nákupu klikáte, se říká obchodní příkaz.
Obchodních příkazů je hned několik druhů a v dnešním článku probereme dva základní obchodní příkazy, které se vám hodí znát, když chcete nakoupit akcie na dlouhodobé držení.
Obchodní příkazy, které uvádíme v tomto článku, platí nejen pro nákup akcií, ale jsou univerzální.
Můžete je tedy využít i v případě, kdy chcete nakoupit ETFs neboli burzovně obchodované fondy.
Obchodní příkazy se obecně rozdělují na dvě skupiny.
Hlavní princip tržního příkazu je v tom, že můžete nakoupit akcie okamžitě za jejich aktuální tržní cenu na burze.
V angličtině bývá tržní příkaz označen jako Market order, často se používá jenom zkrácené označení Market.
Hlavním principem čekajících příkazů je, že můžete nakoupit akcie za cenu, kterou si určíte při zadání příkazu.
Po zadání příkazu pak už jenom čekáte, zda akcie dojde k ceně, kterou jste v příkazu zadali. Pokud akcie k této ceně dojde, broker váš nákupní příkaz automaticky vyplní.
Čekající příkazy často najdete pod označením Limit nebo Stop.
Pojďme si obě skupiny příkazů popsat podrobněji včetně jejich výhod a nevýhod.
Jak jsme uváděli výše, hlavní princip tržního příkazu je v tom, že můžete nakoupit akcie okamžitě, za jejich aktuální tržní cenu na burze.
Tento typ příkazů je vhodný, pokud potřebujete nebo chcete akcie nakoupit hned za aktuální cenu. Nižší nákupní cena akcie, na kterou byste si museli počkat, pro vás tedy není zásadní věc.
Výhodou tržního příkazu je jeho rychlost: chcete koupit akcie, zadáte market příkaz, ten je obratem vyplněn a vám akcie přistály na účtu.
Pokud kupujete akcie, které se obchodují ve vysokých objemech a nekupujete jich milion kusů, během pár minut máte hotovo.
Nevýhodou tržního příkazu je rychle se měnící cena. Cena akcie se určuje podle aktuální nabídky a poptávky po dané akcii a v průběhu obchodních hodin se samozřejmě mění, někdy velmi divoce.
Může se vám tedy stát, že než stihnete zadat tržní příkaz, cena vaší akcie se změní, buď vzroste nebo klesne. To může některým investorům vadit, zejména pokud cena akcie roste například při vysoké volatilitě na trhu.
Market příkazy mohou mít ještě jednu nevýhodu. Pokud cena akcie prudce kolísá, může to zejména u začínajících investorů vést ke zbrklému chování, kdy se snaží „ulovit“ akcii za co nejvýhodnější cenu, místo, aby si pár hodin či dní počkali, až se trh trochu uklidní.
V dnešním článku najdete dva příklady obchodních příkazů tak, jak vypadají v reálné obchodní platformě, jedná se o obchodní platformu brokera, kterého používám.
Je naprosto běžné a logické, že grafika a postup zadávání příkazů se liší broker od brokera. Logika ale zůstává stejná: market příkaz se chová stejně u všech brokerů, stejně jako čekající příkazy.
Market příkaz si ukážeme na akciích známé společnosti LVMH – Moet Hennessy Louis Vuitton SE. Jedna akcie LVMH se v době psaní tohoto článku na burze obchodovala za hodnoty kolem 753 EUR.
Cena akcie se samozřejmě v průběhu obchodních hodin mění, takže jeden moment může akcie stát třeba 753 EUR, za chvilku může stát 757 EUR nebo také 740 EUR, podle toho, jak trh kolísá (neboli jak je volatilní).
Pokud byste chtěli koupit akcie LVMH za aktuální tržní cenu, zadáte velmi jednoduchý tržní (market) příkaz, ve kterém upřesníte, kolik akcií chcete koupit.
Systém brokera vám nabídl, že jednu akcii LVMH můžete koupit za 754,20 EUR. Pokud s touto cenou souhlasíte, kliknete na BUY a máte hotovo.
Hlavním principem čekajících příkazů je, že můžete nakoupit akcie za cenu, kterou si určíte při zadání příkazu.
Po zadání příkazu pak už jenom čekáte, zda akcie dojde k ceně, kterou jste v příkazu zadali. Pokud akcie k této ceně dojde, broker váš nákupní příkaz automaticky vyplní.
Tento typ příkazů je vhodný v těchto situacích:
Výhodou čekajících příkazů je, že nakoupíte akcie za cenu, kterou si předem určíte, tato cena bývá logicky nižší, než je aktuální tržní cena.
Může se stát, že trh na vaši cenu nikdy nedojde. Váš příkaz tak zůstane nevyplněný a akcie nenakoupíte.
Čekajících příkazů je několik druhů. Pro zjednodušení se v dnešním článku budeme zabývat pouze jedním čekajícím příkazem, který využívají dlouhodobí investoři pro nákup akcií či ETF, tímto příkazem je příkaz známý jako Buy Limit.
Nákupní limitní příkaz běžně označovaný jako Buy Limit vám umožní zadat příkaz k nákupu akcií za nižší cenu, než je cena, za kterou se akcie aktuálně obchodují.
Buy Limit příkazů často využívají investoři, kteří mají zájem o nějakou akcii, ale pouze za určitou cenu, kdy je podle jejich názoru tato akcie „levná“ a její nákup dává podle obchodní strategie smysl.
U Buy Limit příkazu si navíc můžete nastavit jeho platnost neboli expiraci, to znamená do kdy jste ochotni za danou cenu akcii nakoupit. Tato doba může být den, ale klidně i několik měsíců podle toho, co umožní váš broker.
Pokud akcie do doby expirace neklesnou na vámi zadanou cenu, příkaz expiruje a automaticky se zruší.
Buy Limit příkaz ukážeme opět na akciích společnosti LVMH – Moet Hennessy Louis Vuitton SE. Víme, že jedna akcie LVMH se v době psaní tohoto článku na burze obchodovala za hodnoty kolem 753 EUR.
I když akcie v posledních týdnech poklesla, stále vám připadá drahá. Kdyby ale cena klesla na 650 EUR, měli byste o akcie zájem.
Zadáte proto Buy Limit příkaz, kdy jste ochotni nakoupit 1 akcii LVMH za cenu 650 EUR. U příkazu můžete zadat jeho platnost, v tomto případě je platnost zadaná do 31/05/2024. Pokud akcie LVMH do této doby neklesnou na 650 EUR, příkaz expiruje a automaticky se zruší.
Většina investorů si asi položí otázku, které obchodní příkazy používat: tržní nebo raději čekající? Odpovědí je, že záleží na strategii, kterou máte a proč dané akcie kupujete. Každý příkaz se hodí na něco jiného.
Bez ohledu na to, který příkaz pro nákup akcií použijete, zásadní je předem si daný obchod naplánovat, tedy určit si, kolik akcií a za kolik peněz chcete nakoupit. Vyvarujete se tak zbrklých reakcí, které jsou při investování velmi nebezpečné.
Já osobně při svém investování používám oba typy příkazů, protože každý se hodí lépe na mojí obchodní strategii, které mám také dvě.
Do našeho portfolia nakupuji jednotlivé akcie, které splňují předem definovaná kritéria.
Při nákupu těchto jednotlivých akcií (typu akcie BMW v dnešním příkladu), zadávám Buy Limit příkaz.
Proč Buy Limit příkaz?
Vždy mám jasnou představu, za jakou cenu chci dané akcie koupit a nevadí mi počkat si, až trh na danou cenu dojde.
Zároveň beru riziko, že trh na danou cenu nedojde a já akcie mít ve svém portfoliu nebudu. Což se mi už také několikrát stalo, je to běžná součást života.
Moc mě baví investiční strategie zvaná Dollar Cost Averaging. Princip této strategie je pravidelné investování do indexových fondů, tedy fondů, které kopírují výkonnost určitého akciového indexu, například amerického indexu S&P 500.
Jak to probíhá v praxi: Pravidelně každý měsíc kupuji vždy stejný počet akcií mnou zvoleného ETF a v tomto případě kupuji ETFs za market cenu, tedy používám market obchodní příkaz.
Proč market obchodní příkaz?
Zásadní princip metody Dollar Cost Averaging je pravidelnost, kdy kupujete ETF bez ohledu na to, kolik aktuálně stojí. Pokud totiž kupujete ETFs pravidelně, jeden měsíc koupíte ETF za vyšší cenu, jindy za cenu nižší. V průběhu dlouhého času se ale kupní cena ETF zprůměruje, a to v metodě Dollar Cost Averaging jde.
Obchodní příkazy se hodí znát. Zásadní ale je používat obchodní příkazy, které budou vyhovovat vašemu stylu investování a vašim cílům, kterých chcete investováním dosáhnout.
Hodně štěstí při vašem investování !
Sdílejte článek se svými přáteli
©2024 | Made with 
fin4elle
