Poplatky je dobré vnímat jako náklady spojené s jakýmkoli investováním nebo podnikáním, a investování do ETF není výjimkou. Je ale dobré vědět, že výše poplatků se může hodně lišit a celkem logicky, vyšší poplatky vám ukousnou ze zisků, takže je dobré vybírat si ETF, které mají poplatky nižší. Total Expense Ratio vám s výběrem fondů s nízkými poplatky skvěle pomůže.
Total Expense Ratio, někdy zkráceně nazývané Expense Ratio, je důležitá položka, protože představuje vaše náklady spojené s investicí. Total Expense Ratio na úrovni celého fondu se spočítá tak, že celkové náklady spojené se správou a provozem ETF se vydělí celkovými aktivy ETF. Výsledná hodnota v procentech pak jednoduše znamená, kolik procent z vašeho kapitálu zaplatíte fondu na poplatcích.
Obecně se dá říci, že aktivně spravované ETFs, tedy ty, které aktivně vybírají podkladová aktiva do portfolia fondu, mají vyšší poplatky než pasivně spravované ETFs, tedy ty, které pouze pasivně sledují akciový index.
Je to celkem logické: aktivně spravované ETFs mají vyšší náklady, protože musí zaměstnávat o dost více lidí, než pasivně spravované fondy – od analytiků, po portfolio manažery, kteří se zabývají výběrem podkladových aktiv do ETF. Náklady na zaměstnance samozřejmě představují významnou položku v nákladech fondu, tyto náklady se promítnou do Total Expense Ratia a jdou celkem logicky k tíži investorů.
Poplatky jsou náklady, které k investování patří, ale je logické, že příliš vysoké poplatky vám sníží zisky.
Za celkem přiměřenou výši poplatků u ETF se považují poplatky pod 0,5 %, poplatky nad 1 % jsou obecně brány jako vyšší. Poplatky se počítají z výše vaší investice do ETF.
Pro příklad uvádíme tabulku s pěti největšími ETFs a možná si vzpomenete, že tuto tabulku jsme již uváděli ve 4. díle o aktivech pod správou. Ve sloupci „Expense Ratio“ je uvedená procentní výše poplatků u daného ETF.
Jak je vidět, ETFs s největším objemem aktiv pod správou (sloupec AUM) patří zároveň k těm s nejnižšími poplatky, ty se pohybují od 0,03 % do 0,20 %.
Ve 3. díle našeho seriálu o fondech jsme porovnávali běžné fondy, tedy ty, které se neobchodují na burze, s burzovně obchodovanými fondy, tedy ETFs. Jako jeden z rozdílů mezi nimi jsme uváděli, že ETFs mají zpravidla nižší poplatky než běžné fondy. Možná vás tedy zajímá, jaká je výše poplatků u běžných fondů, třeba podílových, které běžně znáte od bankéřů nebo finančních poradců.
Prošli jsme hlavní velké běžné fondy, které se nabízejí v České republice a které mají v podkladových aktivech akcie. Průměrná výše poplatků se pohybuje od 2,2 % do 3,75 %.
Kromě ročních poplatků, které uvádíme výše, po vás některé fondy navíc budou chtít vstupní poplatky, které mohou být kolem 0,5 % z vloženého kapitálu, našli jsme však i akciové fondy, které sice měly nižší poplatky za správu (2,2 % ročně), ale měly vstupní poplatek 3 %.
U ETFs sice žádný vstupní poplatek neplatíte, zase ale pravděpodobně zaplatíte provizi brokerovi, prostřednictvím kterého akcie ETF kupujete.
Je dobré si uvědomit, že poplatky zaplatíte bez ohledu na to, jestli vaše investice vydělává nebo prodělává. V tomto se ETFs neliší od běžných fondů.
Pojďme si uvést příklad s investicí ve výši 100 000 Kč a investicí ve výši 1 000 000 Kč, kterou byste vložili buď do ETF nebo do běžného fondu. V tabulce uvádíme ilustrační výši poplatků, vzali jsme výši poplatků z TOP 5 světových ETF a průměrnou výši poplatků u běžných fondů nabízených v České republice.
Jak je vidět z tabulky, u menší investice není rozdíl v poplatcích tak zásadní. Čím vyšší je ale částka, kterou investujete, tím zásadněji vám vyšší poplatky ubírají ze zisků.
Záměrně neuvádíme, o které konkrétní fondy se jedná, protože záměrem není porovnání jednotlivých fondů a ETF, ale uvést příklad rozdílu poplatků mezi běžnými fondy a ETFs.
Proč jsou poplatky běžných fondů vyšší než u ETFs? Odpověď není zas tak složitá. ETFs můžete sami snadno nakoupit a prodat, stačí pár kliků v obchodní platformě. Běžné fondy se často nabízejí klasickou formou distribuce, podobně jako když si chcete sjednat třeba pojištění a dáte si schůzku s vaším pojišťovákem. Součástí poplatků běžného fondu jsou proto i provize obchodní síti, ať už to jsou pracovníci v bance či zprostředkovatelé.
Naším záměrem rozhodně není tento systém kritizovat. Řada těchto pracovníků a zprostředkovatelů jsou skvělí profesionálové, měli by umět vám pomoci vybrat ten správný fond podle vašeho rizikového profilu a pomoci s administrativou, ať už při nákupu nebo při prodeji podílových listů. Je logické, že za svoji práci dostanou odměnu.
Považujeme ale za důležité zmínit, že náklady na tento obchodní servis jdou celkem logicky tíži investorů. Je dobré to mít na paměti, pokud se budete rozhodovat, zda investovat do běžných fondů nebo ETF.
Na tuto otázku si musí každý odpovědět sám. Kdo má čas a chuť si své investice spravovat sám, pro takového investora je hlediska poplatků výhodnější, pokud si sám přes svého brokera nakoupí ETF.
Kdo čas nebo chuť nemá, pak investice do běžných fondů, i za cenu vyšších poplatků, je rozhodně lepší než neinvestovat vůbec. Čas jsou peníze, takže pokud chcete při investování ušetřit svůj čas, musíte jednoduše zaplatit čas někoho jiného.
Poplatky jsou nedílnou součástí investování, každý byznys má své náklady a investování není výjimkou. Je na každém rozhodnout se, zda si chce své investice spravovat sám a sám si aktivně nakupovat a prodávat ETFs. Nebo zda nemá na investování čas a chuť a raději zvolí běžné fondy, i za cenu vyšších poplatků. Naše doporučení na závěr je: raději zaplatit vyšší poplatky běžným fondům než neinvestovat vůbec.
V příštím díle se můžete se těšit na informace o tom, jaké vlastně existují druhy ETFs a do čeho všeho tedy můžete díky ETFs investovat.
Článek byl převzat z našeho partnerského webu FXstreet.cz:
Sdílejte článek se svými přáteli
©2024 | Made with 
fin4elle
